Narazil jste na zeď byrokracie a nejste schopen osobně vyzvednout váš dron z Úřadu pro civilní letectví? Zdá se vám, že se všechno a všichni tajně spikli, aby zabránili jeho vrácení?

Nebo snad chcete odepsat dron a záběry pořízené a uložené na paměťových kartách, které jsou součástí zadrženého dronu?

Mohli by vás i zavřít! Tedy asi ne v České republice, ale v Zimbabwe mě v roce 2007 málem zavřeli za fotografii v obchodě s vyprodanými regály, kterou jsem koneckonců ani nevyfotil já. Od té doby vím, že uniformy, nádraží, prezidentské paláce a vyjedené obchody se nefotografují.

Váš dron byl zadržen policií a nachází se na Úřadu pro civilní letectví. Vy jste zaplatili pokutu a teď chcete svůj dron zpět. Úřad vám dron konečně vydá, ale odmítá jej sám poslat. Můžete si ho ale osobně vyzvednout. Vy už ale nejste v Praze a vyzvednout jej osobně nemůžete.

Ve skutečnosti, je to složitější než by vás napadlo!

Situace se komplikuje tím, že dron nemůže vyzvednout kdokoliv, např. dopředu neznámý řidič kurýrní společnosti. Daná osoba se musí prokázat Plnou mocí obsahující číslo identifikačního dokladu. Samotné vyzvednutí dronu trvá zhruba 20 minut a tolik času k vyzvednutí žádný kurýr nebude věnovat.

Pokud Plnou mocí pověříte kamaráda, který je v Praze na dovolené nebo zde žije, pak po jeho vyzvednutí zjistíte, že odeslání dronu letecky je pro jednotlivce zcela nemožné.

Proč?

Drony obsahující Li-Ion baterie patřící pod tzv. DGR (Dangerous Goods Regulations). Toto zboží smí odesílat jen osoba k tomuto certifikovaná od IATA (International Air Transport Association) mající uzavřenou smlouvou s leteckým dopravcem, který toto zboží přepravuje na palubě svých letadel a následně po celé lince v certifikovaných nákladních autech a dodávkách až do cílové adresy.

Tato osoba navíc ručí za bezpečné balení zboží. Za to, že nemůže dojít k nehodě v průběhu přepravy, např. že nespadne letadlo z důvodu požáru v nákladovém prostoru. Tedy, že nedojde k materiálním škodám ani ke ztrátám na lidských životech.

Li-iontové baterie jsou pro přepravu mnohem nebezpečnější než přeprava radioaktivních prvků společně s výbušninou.

Tomu se mi nechce věřit! Vždyť já si dron přivezl letadlem bez větších problémů nebo pozornosti kohokoliv dalšího!

Ano, i ne. Ačkoliv jste si dron přivezl letadlem na první pohled bez jakékoliv pozornosti, jeho odeslání zpět samostatně není tak snadné. Je rozdíl vézt Li-ion baterky (s dronem nebo v notebooku) v prostoru pro pasažéry a v prostoru pro zavazadla a náklad. Balení musí splnit předepsaná pravidla a zásilka musí být deklarována, aby o ni kapitán letadla věděl. Ano skutečně kapitán letadla zodpovídající za bezpečný let a životy pasažérů ví o každém nebezpečném zboží na palubě.

Všichni dopravci se bojí hořících Li-ion baterií, ketré mají bod hoření při 2000 stupních Celsia, a které je složitě uhasit na zemi natož v letícím letadle. Navíc kyslík (O2) obsažený ve vzduch nebo ve vodě, kterou by vás napadlo hašení provést, výrazně podporuje hoření. Je to jako nelití benzínu do ohně. Proto z baterií mají všichni dopravci velký respekt.

Proč vám dron nemůže zaslat Úřad pro civilní letectví?

Je to státní organizace, která dokonce školí odesílatele, aby mohli nebezpečné zboží posílat, tak tuto službu nenabízí, nemá ani potřebné smlouvy s dopravci. Je to státem zřízená organizace, která naplňuje funkce ze zákona a ten jim neukládá povinnost odesílat zabavené drony po světě.

Ačkoliv neposílají drony, tak se k nebezpečnému zboží a k Li-ion bateriím chovají s takovým respekrtem, že vás to šokuje. Neskladují je tak jako všichni jen tak v regálu nebo skříni, ale mají na ně speciální nehořlavé vaky, do který skladované baterie ukládají.